Obrana evropského dědictví a uniformity.

Potřeba nezávislé evropské jednoty.

Evropa potřebuje znovu získat schopnost samostatně  rozhodovat a to svobodně bez všech forem cizího vlivu. Evropští lidé musí bránit sami sebe proti cizímu zasahování. Evropské národy jsou sice odlišné, přesto mají blízce příbuznou kulturu. Kulturním identita totiž obohacuje a dává smysl životům jednotlivců i komunit.

Kultury Evropy jsou však nyní ohrožovány globalizací ekonomiky, která staví okamžitou materiální potřebu před smysl pro rodné místo, duchovní hodnoty a kulturní dědictví. Cizí nadnárodní korporace, telenovely, noviny, reklama, hudební průmysl propagují uniformitu a kulturu degradačně zakládají na materialismu a  přechodných vztazích, čímž jednotlivce redukují na úroveň pasivních spotřebitelů. Globalizace je založena na neznalosti minulosti a na lhostejnosti k budoucnosti, proto dochází ke stále více charakteristické ekologické krizi a krizi duchovních hodnot. Proto je nezbytné odmítnou všechny formy despotického cizího imperialismu, mezinárodního finančního kapitalismu, sionismu apod. Je nutno přijmout opatření směřující k opětovnému získání životních zájmů nutných pro svobodné rozhodování evropského obyvatelstva. NATO jsou pouze cizí jednotky na evropské půdě, vytvořené jen pro vojenské prosazování zájmů „ amerického západu“.

Obrana kulturní rozmanitosti, svobodného rozhodování a ochrana evropských kulturních tradic by měla ležet na srdci vládních politiků a ti by ji měli realizovat skrze vzdělání, ekonomiku a armádu. Všechno toto vytvoří pozici politické nezávislosti a vojenské neutrality, což je pro Evropu nezbytné. Evropa musí vystavět nezávislé vojenské kapacity, aby se Evropané mohli domáhat svých vlastních zájmů, vůči v okolí ležícím agresivním národům. To vyžaduje odpor vůči přítomnosti jakékoliv cizí armády na evropské půdě a přestat provádět demoralizující škrty výdajů na brannou moc.

Takto vynaložené prostředky, budou také sloužit k záchraně evropské identity, ať již kulturní či etnické.

Současná Evropská unie.

Politici systematicky promarnili každou možnost na usnesení se pro nezávislou evropskou budoucnost. Oni uzamkli Evropu pomocí obchodních smluv a nadnárodních orgánů, tak že při nejmenším omezili možnost svobodné akce a v nejhorším případě jsou nepřátelské vůči evropskému kulturnímu a ekonomickému přežití. Toto zahrnuje Evropská unie ve svém současné podobě. NATO a GATT také ohrožují evropskou svobodu, vážou evropské národy na cizí politické a ekonomické zájmy a ( v případě GATT) je vážou ke globální ekonomice a ženou evropskou populaci do setkání se svévolným tržním prostředím. Následkem slabých, nereprezentativních vlád odepsaly evropské národy své právo na svobodné rozhodování ve prospěch nadnárodních celků jako je EU či NATO. EU pouze podkopává evropskou suverenitu. Je to výtvor nadnárodního kapitálu, zaměřený na odstranění národních hranic a politické struktury a to za účelem maximalizace zisku. EU by mělo raději bránit zájmy evropských národů a chránit Evropu před pronikáním cizích kultur. Euro-federalismus nemá za cíl vytvořit federaci či společně pracující autonomní společenství, stejně tak mu nejde o ochranu místních kulturních prvků. Namísto toho vytváří celek naprosto vzdálený lidem, chronicky centralizovaný a pln skličující byrokracie. EU si zakládá na hmotné zainteresovanosti a bere moc národním či lokálním vládám ve prospěch bankéřů a ekonomů, kteří mají blíže k nadnárodním koncernům než potřebám prostých lidí. EU urychluje krizi politické legitimity v Evropě a sleduje zničení národních identit skrze vynucené přistěhovalectví. Vnucená finanční politika, groteskní politika zemědělského hospodářství, vynucená integrace ekonomiky i armád ničí samu podstatu evropských národů. EU v praxi působí antievropsky.

Cizí pronikání.

Pro znovuzískání sebevědomí se musí Evropa soustředit na kultivaci specifičnosti evropského dědictví. Tímto se míní zamítnutí jakýkoliv cizích vlivů. Jedním z nejvíce palčivých problémů je masivní pronikání cizích etnik. Cizí etnické menšiny nyní již v mnoha evropských zemích představují značnou část současného obyvatelstva. Zkorumpované vlády se nikdy neradily z rodnými společenstvy zda si přejí stát multikulturními či si zachovat svoji identitu. Přistěhovalectví je jednou ze zbraní, kterou vůči evropským národům používá politická a ekonomická elita, která nerespektuje jejich tradice a má prospěch z jejich rozpadu. Uvedením nových skupin obyvatelstva mezi původní, přispívají k rozdělení, roztříštění a selhávání rodin, které tato cizí společenstva nepotřebují ke svému přežití. Selhávání tradiční společnosti má přispět k růstu kultu násilí, nedůvěry a nenávisti. To však není chyba příchozích odjinud. Řešení problémů, které stále více nastávají , neleží na nějakém „obětním beránkovi“ nebo na dalších obviněních.

Kulturní identita národů Evropy musí být chráněna před zničením rodných tradic, před vykořisťovatelskou ekonomickou globalizací, před „politicky správným“ sociálním inženýrstvím, proti silám zámořského imperialismu, ozbrojeným intervencím zajišťujícím cizí zájmy, centralizované a globální ekonomice. Zničení našich kultur poslouží zájmům nadnárodních byrokratů a korporací, protože to nás zbaví našich kořenů a obyvatelstvo oddělí od jeho historie. To je důvod proč masa ekonomických imigrantů proudící do Evropy bývá povzbuzována všemi vládnoucími stranami, proč politika přizpůsobení vnucuje místním lidem přistěhovalce apod. Tato politika asimilace často mluví o multikulturismu, ale v praxi způsobuje destrukci kultur většinových i menšinových, ona by se spíše měla nazývat jako monokultura. Vůdci muslimské kultury, například, nedávno kritizovali více náboženskou výchovu na státních školách. , protože se tímto podkopává náboženská víra, což je škodlivé pro muslimy a stejně tak pro křesťany či další náboženské komunity.

Vezmeme-li v úvahu současné demografické trendy, stanou se rodilý Evropané etnickou menšinou ve vlastních zemích v průběhu šedesáti let. Aby k tomuto nedošlo, musí si evropské národy udržet svou zemi a identitu , a to vyžaduje okamžité zastavení dalšího přistěhovalectví, okamžitou deportaci kriminálních a nelegálních přistěhovalců a uvést do chodu systém dobrovolného odsunu legálních přistěhovalců, tím že jim nabídneme prostředky, které jsou nezbytné pro návrat do země jejich etnického původu. To umožní, že všechny národy budou moci žít ve svém vlastním prostředí a vyvinou si vlastní tradice podle svých kulturních, jazykových a osobních charakteristických rysů. Toto však nepočítá se schvalováním nenávisti jakéhokoliv druhu. Je nutno si uvědomit, že předpokladem pro vstup lidstva do nového a šťastného světa je zeměpisná a sociálním svrchovanost všech národů.

Rasismus předpokládá, že jedna skupina lidí je lepší než jiná a že by se toto mělo odrážet v oficiální politice musíme kategoricky odmítnout. Naopak my musíme respektovat a cenit si všech lidských kultur, ať už naší vlastní či kultury dalších národů. My nemůžeme akceptovat myšlenky, že existuje nějaká hierarchie kultur. Ale my také musíme kategoricky trvat na tom, že vynucená asimilace a „pozitivní diskriminace“ jsou nežádoucí a pokusy vnutit tuto politiku různým národům v naších zemích , může vést pouze k odcizení a konfliktům. Místo multikulturní shody, my musíme chtít uchovat kulturní rozmanitost, ve víře, že kulturní identita patří mezi lidská práva a žádná demokratická společnost nemůže fungovat bez silných kulturních základů.

Je nutno zastavit další masové přistěhovalectví a stanovit pravidla a limity pro poskytování azylu. Musí být rozpoznáno, že tyto přesuny obyvatelstva budou mít za následek chudobu, odstranění tradičních hranic, diktatury a uvrhnutí zemí do rukou nadnárodních korporací. Tyto problémy by měly Evropu spojovat a naučit její rozdílné kultury smysluplně spolupracovat.

Překlad ze stránek : http://foster.20megsfree.com/index_en.htm